Historie přehrady Pastviny

Přehrada Pastviny a její historie

Dlouhodobě se o místě, kde by měla být přehrada vybudována vedly spory mezi zástupci horního a dolního povodí Divoké Orlice. Horní povodí prosazovalo výstavbu v Pastvinách načež dolní povodí u Potštejna. Díky geologickým vrtům, které v Potštejně nedopadly dobře můžete dodnes navštěvovat Anenské údolí s tábořištěm Vochtánka, které mohlo zmizet pod hladinou stejně, jako zmizela část obce Pastviny. 

První úvaha o vhodnosti údolí k výstavbě přehrady se datuje do roku 1908, kdy ing. František Radouš označil Nekoř jako místo vhodné pro stavbu vodního díla. V roce 1912 Dr. Otakar Trnka tehdejší ministr veřejných věcí navštívil Nekoř, aby se na místo podíval. O tom, že část malebné obce Pastviny za nedlouho zmizí pod vodní hladinou se začalo povídat v roce 1924. V tomtéž roce také zakázali stavět jakékoliv novostavby v místech určených k zatopení a vzniku údolní přehrady. Pastvinská přehrada se začala stavět v roce 1933 a výstavba trvala 5 let tedy do roku 1938. Výstavbu známého Pastvinského viaduktu provedla firma Velflík Praha a hráz Pastvinské přehrady včetně vodní elektrárny vystavěla pražská stavební firma ing. M. a F. Pažoutovi. Jelikož výstavba hráze se uskutečnila právě v období ekonomické krize rozhodlo tehdy ministerstvo práce o tom, že bude vystavěna z kamene, aby byl zaměstnán co největší počet lidí. Náklady na stavbu tehdy byly 40 mil. Kč a z této částky bylo 10 mil. Kč použito na technologie vodní elektrárny. Jelikož v té době byl již běžně využíván při podobných stavbách beton jedná o poslední kamennou hráz v ČR. Každý z kamenů, který byl na stavbu hráze použit byl ručně očištěn ocelovým kartáčem, aby tlak vody na stěnu přehrady nevymlel nečistoty z kamenů a tím nedocházelo ke vzniku skulinek, které by se zvětšovali a způsobovali netěsnost přehrady. Kámen na stavbu byl těžen v přilehlých lomech.